Publikováno

Koloběžku za recenzi – Alena: Mibo Malaga

Vyhlásili jsme akci „Koloběžku za recenzi!“ a do světa vyslali několik našich strojů. Recenzenti se pustili do testování s vervou a zde si můžete přečíst jejich pohled na věc 😉

Už několik let jsem spokojenou majitelkou Mastra, takže jsem ráda využila nabídky otestovat jeho větší sestřičku. Malaga se rozhodně nemá za co stydět – i když já osobně raději zůstanu u „malé“ kolobky.

recenze-alena-mibo-malaga-1

Co hodnotím kladně:

  • Jízda přes nerovnosti je na velkých kolech mnohem pohodlnější a musím říct, že rozdíl byl velmi citelný. Ve městě to přijde vhod v úsecích, jako je parodie na cyklostezku mezi Kenikem a centrem Krna, kde neustále sjíždíte z chodníku a zase na něj naskakujete. V přírodě se krásně jelo i po nerovných polňačkách. Mibo podle mého názoru dobře vychytalo světlou výšku (45 mm) – stupátko není ďábelsky vysoko, což je problém u supermarketových neznačkových koloběžek a podobných zločinů proti lidskosti, ale přesto jsem téměř neštrejchala. Určitě tomu i pomáhá lehce zvednutá přední část stupátka. Oproti Mastrovi je stupátko delší, takže je na něm víc prostoru i pro ty, kdo mají velkou nohu a tvrdí, že se na Mastrovi/Crazyně/Courage nesloží.
  • Malaga jede. Menší mibácké kolobky v tomto ohledu taky nejsou špatné, ale Malaga fičí, i když se zdá, že jste na rovině a že už přece bez dupání nemá tu kinetickou energii kde brát. Na našem testovacím výletě byla druhou kolobkou Kostka Hill Fun (20″ a 16″) a těžce zaostávala. Po cestě kolem trati z České jsem jenom stála, vyrážela ze sebe nadšené výkřiky a nevěřícně se dívala, kam až Malaga sama dojede.
  • Do kopce je jízda na velké kolobce milosrdnější pro svaly i záda. Vůbec celé postavení těla se zdá přirozenější.
  • Na otestování jsem měla kolobku žluté barvy – chválím, tu řidiči jen tak nepřehlédnou.
  • Mibo je držák! Tak pevný rám dělá málokterý výrobce. Kdysi jsem jela na srovnatelné Kostce Tour (taktéž 26″ a 20″), a je to nebe a dudy. Tourka se prohýbala, pružila a měla tak široké stupátko, že když jsem šlápla trochu do strany, ne doprostřed, tak se kolobka celá nahnula. Na druhou stranu má Malaga daleko, zejména díky širokým plášťům, do pocitové tvrdosti závodních modelů jako např. Kickbike Race Max. Na tom jsem měla naklepané ruce i při jízdě po relativně hladkém asfaltu. Malaga je krásně pohodlná – ale zároveň spolehlivá, takže jsem se nebála ani trochu krkolomnějších sjezdů v terénu.

recenze-alena-mibo-malaga-2

Co beru jako nevýhodu:

  • Velká kolobka už není výzva. Zvlášť Malaga, kde kopnu a ona téměř nekonečně jede. Na výletě s menšími koloběžkami by mě to nudilo, raději si máknu na malých kolech. Naopak pro začátečníka, který má strach, že nebude stačit, je to ideální volba.
  • Už je to skoro kolo – „vtip“ koloběžek podle mě spočívá v tom, jak jsou malé, a přesto se na nich dají jezdit velké vzdálenosti.
  • S tím souvisí i neskladnost. Mastra jsem už několikrát složila, sbalila, vrazila do letadla a letěla. To by se s Malagou dělalo těžko.
  • Ve městě jsem si už připadala trochu nepatřičně. Nemělo by se to dělat, ale jsou místa, kde se musí jet po chodníku. Je to asi můj subjektivní pocit, ale malá koloběžka mi tam přijde „ospravedlnitelnější“.

recenze-alena-mibo-malaga-3

Když tu svoji dojmologii shrnu – jako zpestření výborné, ale jinak bych Malagu doporučila spíš někomu, kdo začíná. Postoj je „přirozenější“ než na malé kolobce, kola rychlejší a přechod z jízdního kola by nemusel být tak bolestný. Ale věřím, že Malagu ocení i pokročilejší kolobkáři, kteří chtějí jezdit hodně dlouhé vzdálenosti nebo se nechtějí dřít na malých kolech.

Testerka: Alena Tomešová

Koloběžku MIBO MALAGA můžete zakoupit na naší prodejně nebo na e-shopu.

Publikováno

Koloběžku za recenzi – Monika: Mibo Mastr

Vyhlásili jsme akci “Koloběžku za recenzi!” a do světa vyslali několik našich strojů. Recenzenti se pustili do testování s vervou a zde si můžete přečíst jejich pohled na věc 😉

Máme doma dvě velké koloběžky – terénní Doxtor a „koráb“ Mibo Malaga. Akce „Koloběžku za recenzi“ mě nadchla, už dlouho jsem chtěla zkusit, jaké to je jezdit na menším modelu. K testování jsem si vybrala jednu z tzv. městských koloběžek, a to skládací Mibo Mastr se dvěma 16tipalcovými koly.

Za ten týden, co jsme spolu strávily, jsem vyzkoušela jízdu po silnici i terénem, do kopce i po rovině, za sucha i za deště a zde jsou mé poznatky:

  • Tahle kolobka jede dlooouho na jedno dloubnutí. Na rovině a z kopce je jedinečná, vůbec jsem neměla pocit, že bych byla pomalejší oproti velké koloběžce. Kopce nahoru na ní bolí samozřejmě trochu víc než s velkými koly, ale ten rozdíl není zase tak veliký.
  • Má poměrně dlouhou stupačku, pohodlně se na ní tedy střídají nohy. Čekala jsem proto, že budu hodně škrtat, ale projížděla jsem docela bez problémů. I přes dlouhou stupačku totiž zůstává mrštná a dobře se s ní kličkuje.
  • Vyzkoušela jsem i jízdu terénem, a protože normálně jezdím na doxtorce, nečekala jsem od Mastra žádné zázraky. Byla jsem ale velmi příjemně překvapená. Kolobka projížděla lesem plynule skoro bez škrtnutí. Tím, že mám malého psa, vyzkoušela jsem kolobku i v tahu se psem a krásně držela stopu, i do ostrých zatáček (ale my jezdíme pomaleji. Přiznám se, že se silným ohařem bych si do scooteringu s Mastrem netroufla). Jedinou její nevýhodou tak byly silniční pláště a klouzavá stupačka – v lese se hodí ty doxtorčiny zuby, do kterých se „zacvaknou“ boty.
  • Nezvykem pro mě byla (jak jsem to nazvala) „vachrlatá“ řídítka. Tím, že nejsem zvyklá na malé přední kolo, jsem měla ze začátku pocit, jako bych jezdila s hodně citlivým posilovačem řízení. Než jsme se sehrály, občas jsem koloběžkou při odrážení „kvedlala“ doleva doprava.
  • Zajímalo mě také, jakým způsobem se dá složit a rozložit. Napoprvé jsem s tím trochu bojovala a určitě bych ji nechtěla rozkládat každý den. Na druhou stranu složitější skládací mechanismus podle mě zaručuje, že za jízdy můžu být v klidu, koloběžka se nesloží i se mnou. A složená je opravdu malá. Mibo na ni prodává i vak, takže cestovat s ní musí být super.

Celkově se mi Mibo Mastr moc líbila. Není kompromisem mezi skladností a pohodlnou jízdou, protože splňuje obojí. Je to plnohodnotná kolobka, která zvládne všechny terény, jízda na ní je příjemná. A ve složeném stavu se vleze kamkoliv, dovedu si představit, že se mnou letí letadlem na dovolenou nebo jede na hory v autě naloženém až po střechu.

PS: jen jednu věc nechápu. Mibo Mastr je malá mrštná svižná holka, tak proč jen má mužský jméno? 🙂

Testerka a autorka fotografií: Monika Strašáková

Koloběžku MIBO MASTR můžete zakoupit na naší prodejně nebo na e-shopu.